Když jsem viděl první obrázky a videa ze hry Botanicula, hned mi bylo jasné, že toto bude velmi zajímavá hra. Nemá ji totiž na svědomí nikdo jiný, než nezávislé brněnské studio Amanita Design, které se do povědomí hráčů jak v česku, tak i v cizině, dostalo díky skvělé adventuře Machinarium, tak i předchozí dvojici Samorostů. Botanicula je ale trošku jiná. Zatímco Jakub Dvorský a jeho tým se soustředí na Samorost 3, zde recenzovanou hru vyvýjel animátor Jaromír Plachý. A jistě si spousta lidí říkala, jak tento projekt dopadne? Zvládne Jaromír ukočírovat práci na celé hře? Bude se moc lišit od klasické tvorby Amanita Design? Nebude hratelnost moc jednoduchá? Jak se vlastně hra bude hrát? Na tyto a ostatní otázky vám zkusím odpovědět dále v recenzi.
Byl jednou jeden kouzelný strom života, kterého ho ale napadli škůdci a začali vše ničit. Zabíjeli mírumilovná stvoření a vysávali z větví život. Zničili dokonce i semínka, které strom plodil. Kromě jednoho, které ničivému nájezdu uteklo a našlo si své ochránce v podobě pětice lesních bytůstek. Mr. Lantern je klasický lískový oříšek, co v sobě uschoval životadárné semínko stromu a díky tomu může světélkovat, Mr. Poppyhead je na druhou stranu klasický hromotluk, žalud, co problémy řeší silou. Mr. Twig alias „větvička“ se umí natáhnout i na jinak nedostupná místa, houba Mr. Mushroom se umí jako napnutá pružina vystřelit a Mr. Feather, který vypadá jako vrtulkové semínko lípy, je sice tak lehký, že ho jakýkoliv poryv větru odnese ale zase umí létat.
Tuto pětku hrdinů neovládáte přímo jako Josefa z Machinaria a ani neovládáte přímo jejich schopnosti. Pouze je přesouváte z obrazovky na obrazovku, kde myší, podobně jako v Samorostu, hledáte aktivní místa, která na váš klik vyvolají nějakou reakci. Na tomto principu jsou postaveny všechny hádanky. Nemůžete se dostat na výše položené místo? Vyskočte na šneka. Jenže ten není přesně na správném místě. Jak ho posunout? A tak rejdíte myší a hledáte nějaké vodítko. Skoro ihned najdete na větvi semínko. Kliknete na něho a to spadne na zem. Kliknete na šneka, ten zavětří jídlo a začne se sunout za svačinkou, která právě spadla z větve. Ihned máte potřebný odrazový můstek do další lokace. Tak takhle podobně fungují hádanky Botaniculy. Jednou hledáte pírka, podruhé zase hrajete minihru bludiště. Občas se najdou i situace, kdy si musíte vybrat, kterou postavičku k řešení hádanky použijete. Metodou pokus omyl ji brzy najdete ale kromě vtipných animací to žádnou výzvu nepřináší, což je trochu škoda. Neuškodilo by nějaké komplexnější používání schopností a nutnost spolupráce postav. Na druhou stranu se tak z Botaniculy nestává frustrující záležitost a hra příjemně plyne. Skoro se hraje sama a kromě asi dvou zákysovějších míst se nikde příliš nezdržíte. Pokud hledáte výzvu a hardcore hratelnost, nejspíš vás hra nebude bavit. Pokud si jen rádi hrajete, milujete interaktivitu a roztomilost vám nevadí, je Botanicula přesně pro vás.
Botanicula je svět, kde každá obrazovka žije vlastním životem. Okolo poletují podivné včelky, listy se pod vaším ukazatelem myši tetelí, v poloprůhledných žílovaných větvích proudí drobný hmyz, vše na vás dýchá naturalistickou atmosférou. Dokonce i obrazovky, které jen proběhnete, jsou perfektně animované a můžete na nich nalézt různé zábavné aktivity, které jsou zde prostě jen pro pobavení a příběh nijak neposunují dál. Jak postupujete hrou a potkáváte různé živočichy (ať už jsou součástí příběhu nebo výše zmíněných mimoúkolových hledačských aktivit), hra vám automaticky sbírá jejich kartičky. Ty si můžete zobrazit ikonou ve stavové liště (zobrazují se vám tam úkoly a jednoduchá mapka prostředí) a kromě příjemného sběratelského účelu žádný jiný významný úkol nemají (na konci se kartičky přepočtou na body a za ty dostanete dárky – krátké bonusové animace pro pobavení). Nutno dodat, že každá karta není jen statický obrázek bytůstky ale je také hezky animovaná.
Kromě jednoduché ale příjemně stylové grafiky musím zmínit i hudbu, kterou má na svědomí hudební uskupení Dva (Bára Kratochvílová a Jan Kratochvíl). Veškeré melodie naprosto dokonale ladí s celkovým „přírodním“ vzezřením hry. Kdo neuslyší, nepochopí. Stejně tak i zvuky vás překvapí. A to hlavně tím, že většina ruchů je tvořena citoslovci. Postavičky vesele vískají „juchů“, „dabing“ tvoří neidentifikovatelné žvatlání, vosy vesele poletují s hlasitým „bzzzz“, atd. Natočit většinu zvuků vlastníma hlasivkama zde podivně funguje a dodává hře velmi roztomilý nádech.
Chvíli mi trvalo, než jsem se do hry dostal a docela brzo jsem se začal obávat, že s tím svižným tempem skončí velmi brzy. Naštěstí jsem byl herní dobou příjemně překvapen. Vyšplhává se až ke třem až čtyřem hodinkám, kdy se ani minutu nudit nebudete. I tak ale nemůžu Botaniculu doporučit všem. Jste odrostlejší hráč a máte dítě? Jděte do toho. Budete se bavit oba. Máte duši dítěte a rádi si hrajete? Jděte do toho. Pokud ale máte radši serióznější nezávislovky nebo klasický přístup k adventurám, pak si koupi ještě raději promyslete.
+ svižná hratelnost, grafická stylizace, hudba, atmosféra, hratelnost, interaktivita, radost z objevování nových lokací
- Flash (na zábavu do netbooku zapomeňte), chybí výraznější spolupráce postaviček
Verdikt: 89 %
http://www.gog.com/gamecard/botanicula
Je to tak, člověk na to musí mít náladu. S těma článkama je to teď tužší, když se blíží konec školního roku, píšou se zápočtovy testy a brzy i finální zkoušky. Když mi vyjde čas, možná sepíšu i recenzi na Legend of Grimrock (pokud to nenapíše někdo jiný).
To jsem rád, už jsem se bál, že se nového článku nedočkáme
Botaniculu jsem zatím hrál jen chvilku, člověk na takovou hru asi musí mít tu správnou náladu. Ale vypadá to parádně, stejně jako Machinarium.