Dear Esther byla původně experimentální modifikace do hry Half Life 2. V roce 2008 ji nezávislý tým thechineseroom vydal zadarmo ke stažení. Lehce duchařský příběh hráče zaujal ale díky své specifické hratelnosti se nedočkal masové obliby. I přesto si ale tvůrci licencovali Source engine a dali se do pořádného faceliftu. Grafika byla aktualizována a příběh dostal větší hloubku. 14. února 2012 vyšel na Steamu Dear Esther jako plnohodnotná nezávislá hra. Původní modifikaci jsem nehrál, takže tato recenze bude nezaujatá. A předem avizuji, že jsem hru nehodnotil číselně. Takže musíte sami usoudit, zda vás Dear Esther může zaujmout.
Po spuštění se objevujete na ostrově. Na opuštěném ostrově blízko starého majáku, který už dávno vypověděl svoji službu a dnes je jen rozpadlou upomínkou na staré časy jeho zašlé slávy. Nemáte ani tušení, jaký úkol na vás čeká. Nikde totiž není kompas, mapa, ani záznamník úkolů. Mohli byste tu stát celou věčnost a užívat si lehký přímořský vánek ale nikam by to nevedlo, takže se vydáte prozkoumat ostrov. Brzy si všimnete, že se na určitých místech spouští audiozáznamy jakéhosi muže, který svoje slova adresuje ženě jménem Esther. Zpočátku nemáte vůbec žádnou představu, kdo je ta tajemná hovořící postava a ani o čem mluví. V průběhu hry ale příběh začne dostávat lehké kontury.
Nechtěl bych vám teď vyzradit ani část příběhu, protože jeho objevování je vlastně jediná náplň Dear Esther. Musím přiznat, že jsem z něj byl z počátku zmatený. Vypravěč mluví v nesouvislých větách. Brzy si začnete uvědomovat, že se musíte vážně snažit, abyste si udělali v hlavě ucelený obraz vypravování. A pouhý hlas vám neřekne všechny souvislosti. Jak jsem už napsal, audiozáznamy se spouští jen na určitých místech na ostrově. Pokud se chcete dozvědět více, musíte se rozhlížet okolo sebe. Na spoustě místech jsou nakresleny po zdech a skalách různé symboly a značky. Jak zapadají do příběhu? Je ostrov vůbec reálný? Není to jen vyobrazení duše, kterou potkala nějaká tragédie? Kdo je Esther?
Dear Esther je jako kniha. Abyste hru pochopili, musíte hledat ve skryté symbolice a snažit se porozumět vypravěči. Není to vždy snadné, protože angličtina není úplně jednoduchá. A pokud i po druhém dohrání (což vám doporučuji protože na poprvé vám unikne spousta věcí) nebudete mít vůbec tušení o co jde, odkážu vás na tuto diskuzi na Steam fóru. Zbytečně tam ale nechoďte a nekazte si zážitek ze hry.
http://forums.steampowered.com/forums/showthread.php?t=2548813
Dobře, k příběhu už vám nic konkrétnějšího neprozradím. Právě jeho odhalování je základ hratelnosti. Jak tedy probíhá pobíhání po ostrově? Dear Esther je velmi lineární. Na nějaké volné prozkoumávání herního světa rovnou zapomeňte. Nemůžete totiž skákat a samotný pohyb postavy je velmi pomalý. Je to záměr, jak udržet hráče na uzdě a zachovat tak atmosféru. Někomu může toto omezení vadit. Musíme se tedy spokojit s pohybem po předem připravených cestách. Kromě pohybu a rozhlížení už nic dalšího dělat nemůžete. Dokonce i baterka se v temných prostorech zapíná automaticky. Jak někdo na fórech chytře poznamenal, je to takový Myst bez hádanek. Sice si budete připadat, že můžete jít kam chcete ale není tomu tak. Vyšlapané cestičky se větví jenom vzácně a i když už si můžete vybrat druhou možnost, je to vždy slepá cesta a musíte se vrátit zase zpět. Na druhou stranu zase na této nikam nevedoucí cestě narazíte na novou vypravěčovu poznámku nebo zajímavou lokaci. Proto vám doporučuji prolézt každý kout. Prodloužíte si hratelnost a možná pochopíte i víc z příběhu. Tak či tak se ke konci všichni dobereme po stejné trase, což je trochu škoda ale chápu to, protože nelinearita by nejspíš rozbila pečlivě budovaný příběh.
Zatím tedy víme, že hra je lineární a nabízí nám poněkud nestandartní příběh, který si každý může vyložit po svém. Dear Esther dokonale zapadá do škatulky explorativních her, kde vás žene kupředu touha poznávat další nová místa. A že tu budete mít co obdivovat. Celý ostrov je opravdu do detailu zpracován a je radost se po něm procházet. Všudypřítomné rostliny se komíhají ve větru, vlny se rozbíjejí o skály, kameny ve vlhkých jeskyních se třpytí od odlesků světélkujících hub… Je až neuvěřitelné, co všechno ještě ze sebe dokáže vymáčknout použitý Source engine, který si svou premiéru odbyl už před 8-mi lety. Celkově navštívíte 4 kapitoly, přičemž každá se odehrává v trochu jiném prostředí. První dvě strávíte procházením po ostrově, třetí vás zavede do nejlépe zpracovaných jeskyní, které jsem kdy v jaké hře viděl a v poslední části se projdete v noci po pobřeží. V jakékoliv části hry si můžete udělat screenshot a dát si ho na plochu. Tak krásně hra vypadá. A víte co je na tom nejlepší? Na nejvyšší nastavení se zapnutým antialiasingem Dear Esther rozjedete i na 4-5 let starém počítači. Hw nároky jsou díky použitému enginu velmi nízké. Stačí vám dokonce jednoprocesorové jádro, 1 GB Ram a graf. karta se 128 MB paměti. Tomu říkám optimalizace.
I audio nezaostává. Bohatá škála zvůků vás bude doprovázet celou hrou. Na pobřeží uslyšíte racky, šumění moře a ševelení větru, zatímco v jeskyních podle očekávání zní z dálky zurčící podzemní řeka a kapky vody, které dopadají na chladné krápníky. Na některých místech se rozezní i hudba, většinou složená ze smyčcových nástrojů a klavírní linky. Audiovizuál vás prostě pohltí. Sám jsem se přistihl, jak občas jen tak stojím a užívám si tu krásnou atmosféru opuštěného ostrova. Takové pohlcení herním světem je u explorativní hry nezbytné a zde se to povedlo na jedničku.
Na hru můžete mít ve výsledku dva názory. Buď ji budete nenávidět za velmi krátkou herní dobu (první dohrání mi trvalo hodinu, druhé už dvě hodiny), velmi lineární a přímočarý postup a nejednoznačný příběh nebo ji budete milovat za velmi krásné prostředí, skvělé ozvučení, design ostrova a příběh, nad kterým se prostě musíte pořádně zamyslet. Dear Esther ani hrou moc není. Je to zážitek, otevřená kniha, co vám nabídne spoustu otázek k zamyšlení. A jelikož by jedna skupina hráčů dala 10 % a druhá 100 %, rozhodl jsem se vyhnout hodnocení. Záleží na vás, zda přijmete hratelnost takovou, jaká je a nebo jen ohrnete nos a půjdete o dům dál. Svoje místo v síni slávy si ale Dear Esther naprosto zaslouží.
+ krásná grafika, hudba, zvuky, design ostrova, umělecká hodnota, nejednoznačný příběh
- krátká herní doba, omezená hratelnost, nelehká angličtina, nejednoznačný příběh
http://store.steampowered.com/app/203810
Navíc na té mapě dělal jen jeden člověk, takže to chápu. Ale nezlobil bych se za nějaké kratší dlc. Klidně by mohl zrecyklovat hotové modely. Strašně rád bych se ještě chvíli potuloval po rozlehlých jeskyních. Takhle hráče rozmlsá a my pak chceme víc
Dobrá zpráva je, že dělá na další hře, která nejspíš využije stejný koncept, jenom prostředí bude jiné.
Pekna recenze se kterou se plne ztotoznuji. Bohuzel v mem pripade ma skromna anglictina skutecne nestacila a bylo vse spise o nasavani uchvatne atmosfery a zpracovani lokaci. Ale i tak paradni pocin. Kdyby nahodou prosakly nekdy nejake informace o cestine, budu rad kdyz date nekdo vedet. Textu je tam prd, ale o to je uroven anglictiny vyssi.
I já jsem s angličtinou bojoval a to jsem z ní maturoval a přeložil i pár her. Vývojáři plánují zvěřejnit balíček pro překlad textů. Možná se pak na to mrknu.
čeština je již volně ke stáhnutí
ale stejně moc nepomůže, příběh je zamotaný, ale to se mi právě líbilo…asi si to zahraju ještě jednou abych pochopil zbylý střípky =)
hra je boží, viz víňatek z meho FB:
V postatě je to cosi jako epilog při procházce po opuštěném ostrově, vše v SourceEngine, takže supr grafika + úžasnej hudební doprovod …chcete si udělat dovolenou a nemate na ni? pustte si tuhle hru ![]()
hra je jednoduchá, v podstatě jen základní směrový pohyb+myš, víc ale ani není třeba, nenáročná na výkon, dohrajete za hodinku dve, zalezi jak moc se chcete kochat krásami virtuální přírody, já se doslova rochňal s otevřenou tlamou…
Originální, perfektní zpracování, poutavý příběh…
= > * * * * *
Thx4TheChineseRoom
Pěkný článek a výborná hra. Krátkou herní dobu asi nelze autorům vyčítat, prostředí je tak neuvěřitelně propracované, že při větší rozloze levelů by na dokončení potřebovali dalších pár let.