Amnesia: The Dark Descent
Právě jsem od někud utekl. Proč? Proč právě já v tuhle dobu pobíhám po jakémsi hradě se ztrátou paměti. Vždyť ani nevím, kdo jsem. Něco mě pronásledovalo a já věděl, že musím utéct. Až už jsem nemohl, spadnul jsem na zem. Asi půl hodiny jsem se převaloval na tvrdé kamenné zemi, hlava se mi točila. Z pukliny ve stropě na mě kapala voda. Venku prší? Přes neprůhledná barevná okna jsem nic neviděl. Musel jsem se zvednout. Chtěl jsem si vzpomenout kdo jsem a co tu dělám. Už mi bylo lépe, tak jsem šel zpátky tou cestou, odkud jsem běžel. Na stole jsem našel lístek se vzkazem, který byl napsán mým písmem. Stálo v něm, že mám ztrátu paměti, něco mě pronásleduje a mám zabít nějakého Alexandra, zřejmě vlastníka tohoto hradu. Jo a mimochodem, já jsem Daniel. Vítejte v mé noční můře.
Frictional Games – exkluzivní rozhovor
Frictional Games je nezávislé švédské studio, které stojí za jednou z nejděsivějších her na světě, Amnesia – The Dark Descent, a neméně děsivou sérii Penumbra (recenze na první díl zde a druhý díl zde). Je opravdu úchvatné, že tak malý tým, který čítá 5 lidí, kteří pracují odděleně a komunikují spolu přes Skype dokázal vytvořit tak strašidelnou hru, která může klidně konkurovat mainstreamu jako Dead Space nebo Silent Hill. A v některých aspektech je i poráží.
Studio si dalo hranici, že pro další přežití musí prodat nejméně 24 000 kopií Amnesie. V tuto dobu už se jich prodalo něco přes 400 000 kusů (samozřejmě některé jsou prodány v různých akcích se slevou). Bez reklam a nějaké velké propagace. Záběry z hraní se dostaly na youtube, takže reklamu tvoří sami uživatelé a hráči (zřejmě nejznámější a nejlepší video najdete tady). Momentálně FG pracují na hře, která nebude tak sázet na strach ale chtějí udělat něco více rozmanitého.
Možná i kvůli připravované recenzi Amnesie mě napadlo kontaktovat vývojáře. Na můj mail s otázkami odpověděl spoluzakladatel studia Jens Nilsson.
Penumbra: Black Plague
Hned na začátek je nutno říci, že kdo nehrál první díl, může být tímto pokračováním z roku 2008 zmaten (příběh totiž navazuje). Proto vás na něj hned raději odkáži ZDE. Ke konci Penumbra Overture je Filip omráčen a odtáhnut do hlubších částí podzemního komplexu.
Před chvílí jsem se probudil. Jsem zavřen v zatuchlé cele. Celá místnost je osvětlována pouze blikající zářivkou. Ale z toho, co se stalo před chvílí mě mrazí v zádech ještě teď. Ze sousední cely jsem slyšel slabý kašel. Někdo tam byl. Než jsem k němu stihl promluvit, otevřely se z dáli dveře. Najednou jsem uslyšel podivné chrčivé zvuky a kroky. Takové, jako kdyby šel někdo bosou nohou po dlaždicích. Pak ten dotyčný otevřel sousední dveře a asi toho člověka nějakým předmětem umlátil. Podle zvuků nejspíš krumpáčem. Bože. Musím se odtud dostat…
Penumbra: Overture
Jmenuji se Filip. Svého otce jsem skoro neznal. Opustil nás hned po mém narození kvůli nějakému výzkumu. Teď už jsem dospělý muž. Je to skoro 30 let, co byl prohlášen za mrtvého. Nedávno mi ale od něj došel dopis. Sice jsem ho vůbec neznal ale i tak jsem měl smíšené pocity. V dopise mi došel i klíček k jeho schránce v bance a lístek se vzkazem, že mám spálit všechen její obsah. Zvědavost mi ale nedala spát, takže jsem hned druhý den odemykal malou kovovou krabičku. Vypadl z ní zápisník. Textů jsem nerozuměl ale zřejmě se týkaly výzkumu, který táta prováděl. Byla k němu přiložena i mapka, která odkazovala na místo v Grónsku. Měl jsem jedinečnou možnost zjistit, co otce přimělo opustit manželku s právě narozeným synem. Skoro rok jsem se rozmýšlel, zda ono místo navštívit. Nakonec jsem vybral peníze a koupil nejbližší letenku do Grónska. Cesta nebyla nejlepší ale nakonec jsme v pořádku přistáli. V přístavním městu jsem vyhledal rybáře a domluvil si cestu na ono vyznačené místo, kde by měl můj otec být. Za hodinu mi odplouvá loď, takže bych se měl připravit…
Lodní interiér
Indie hry roku 2011
Aktualitky
Spolupracujeme
